Kde vzít čas na šití? Jak to vidí koučka

Foto: Shutterstock.com

V hlavě máme tolik plánů a nápadů, co ušít, ale stejně svou zálibu u šicího stroje odkládáme na dobu, kdy bude "o trochu více času". Poznáváte se? Koučka Jana Kulhánková je toho názoru, že pokud si ten čas neuděláte co nejdříve, nikdy se ke svému koníčku nedostanete. V našem rozhovoru prozrazuje, proč si svůj čas na šití najít i v návalu dalších povinností a hlavně: jak to udělat. 

" Často zapomínáme na nejdůležitějšího člověka na světě - na sebe," říká koučka Jana Kulhánková. Foto: Jan Turek

Co je důvodem, že své hobby posouváme na žebříčku svých priorit stále níže?

Většina z nás vyrůstala v rodinách, kde naprosto jasně a nekompromisně platilo: „Nejdřív povinnosti, potom zábava.“ Jako děti jsme se učili zodpovědnosti, což bylo naprosto v pořádku, ale jako všechno na světě i tohle rčení má svou druhou stranu. Zvykli jsme si odkládat potěšení na neurčito, protože jsme si pevně osvojili přesvědčení, že nejprve musíme udělat to, co je potřeba - uvařit, vyprat, vyžehlit, vyzvednout, zařídit, obvolat, dodat, splnit... Málokomu se dostalo výchovy, že je potřeba postarat se stejným dílem i o naše pocity radosti z blízkosti, sdílení a také například z tvořivosti - tedy postarat se o všechno to neviditelné, co krmí naši duši.

Jako dospělí jsme často vyčerpaní z každodenních povinností, kterých ani s moderními technologiemi příliš neubylo, naopak možná s rostoucími nároky ještě přibylo. Můžeme mít všechno: od exotické dovolené po krásné auto, jen na to musíme vydělat. Když to zvládli ostatní, tak my to tedy taky musíme zvládnout. V hlavě nám neustále běží instrukce, že je potřeba chovat se ekologicky, permanentně se vzdělávat ve všech oblastech, sportovat, zdravě jíst a být dětem neomylným příkladem. Snažíme se stát dokonalými ve všech našich rolích, protože společnost signalizuje, že to jde. Nebo to alespoň na sociálních sítích tak vypadá. Jenomže nikdo není dokonalý a my v tom šíleném závodě za zvládnutím naprosto všeho a hned zapomínáme na toho nejdůležitějšího člověka na světě - na sebe.

Proč je důležité si hledat a udržovat své hobby?

Naše hobby je obvykle něco, kde můžeme být sami sebou. Děláme to, co nás baví, naplňuje a přináší příjemné pocity. Pomocí koníčků různými způsoby probouzíme své vnitřní JÁ, ať už je to pravidelným uvolňování adrenalinu při sportu nebo pletením svetru pro milovanou osobu. Pokud si to dovolíme, čas trávený u té naší oblíbené činnosti nám může poskytnout prostor pro přemýšlení, rozjímání, uvolnění, tvoření nebo i únik od reality. Tedy to, co zrovna potřebujeme, abychom si užívali života a nabrali síly. Koníčky nás spoustu věcí také učí. Někdy trpělivosti a klidu, jindy naopak pomohou setřást stres či agresi, další nás vedou k zaměření na detail. Tedy nejen, že poskytují prostor pro uvolnění a dobíjejí baterky, ale koníčky nás také rozvíjejí, což může být přínosem i pro povinnosti a činnosti, které si myslíme, že prostě dělat musíme.

"Nikdo není dokonalý a my v tom šíleném závodě za zvládnutím naprosto všeho a hned zapomínáme na toho nejdůležitějšího člověka na světě - na sebe."

Teoreticky to všechno zní logicky. Ale jak to udělat v praxi, když jsme často pracovně vytížení a chceme se zároveň starat o rodinu? Jak si nejlépe uchránit čas pro své hobby?

Jako u všeho je třeba začít u sebe a uvědomit si, že čas pro sebe a svůj koníček potřebujeme. Jakmile jej začneme vnímat jako potřebu, čas najdeme snáz. Podobně jako když máme hlad nebo jsme velmi unavení, uděláme vše pro to, abychom svou potřebu nasytili, tedy v tomto případě si obstarali něco k jídlu nebo vyrazili rovnou do postele. Když potřebujeme na toaletu, vše ostatní jde taky stranou, že? Ve vyčleňování času na naše hobby nám často brání pocity viny, že ještě není vše dokončeno, uděláno, vyžehleno, vypráno… Ruku na srdce - to přeci nebude nikdy. A zítra je také den. Mnohem důležitější je postarat se o přísun energie, abychom doplnili své baterky a byli připraveni na každodenní činnosti, které je opravdu potřeba dělat. Tak jako potřebujeme dýchat, jíst, spát, tak potřebujeme i pravidelný odpočinek, který může mít podobu sledování oblíbeného filmu nebo háčkování nebo čehokoliv, co nám udělá v tu chvíli dobře.

Nemůže takové chování spíš hraničit se sobectvím?

To je přesně ono, co spousta lidí může napadat! D ovolím si jen připomenout, že pokud se zhroutíte vyčerpáním či onemocníte kvůli zanedbávání sami sebe, rodině, ani firmě, ani čemukoliv a komukoliv prostě nepomůžete. Zdá se, že je lepší pravidelně své baterky dobíjet, než být nečekaně „odstavena z provozu“ úplně, co myslíte?

"Někomu pomáhá vyčlenit si pravidelný čas v diáři, takový hájený čas jen pro nás a naše ´cokoliv, co nás naplňuje´."

Zkusme teď být konkrétnější: jak si své hobby udržet nebo ubránit před jinými povinnostmi, které se od nás očekávají?

Měli bychom přestat čekat, že to někdy bude s naší časovou vytížeností lepší, a začít si čas na aktivní (naše oblíbené činnosti) i pasivní (gaučink, večeře v restauraci, atp.) odpočinek vědomě vytvářet. Někomu pomáhá vyčlenit si pravidelný čas v diáři, takový hájený čas jen pro nás a naše „cokoliv, co nás naplňuje“. Občas je k tomu ještě potřeba zajistit hlídání dětí nebo vypnout telefon. Ale kde je vůle, tam je cesta.

Jinému vyhovuje, když se domluví s kamarádkou či kamarádem a koníček dělají spolu. Jakmile se totiž domluvíme na čase a místě, bývá složitější schůzku zrušit, než vymyslet výmluvu, jako to často děláme jen sami sobě. Přátelé pak navíc sdílí všechny radosti a strasti s aktivitou spojené. Už naše prababičky společně draly peří a vyprávěly si u toho příběhy. I dnes se často sejdou rodiny s dětmi a společně třeba pečou a zdobí perníčky. Máte-li děti, ukažte jim, co děláte a vyprávějte jim, co vám to přináší. S potřebnými úpravami pomůcek respektujícími věk a dovednosti dítěte je můžete nechat, ať si vyzkouší, co to ty rodiče tak baví.

V dnešní době je možné sdílet zkušenosti a čerpat inspiraci z různých skupin na sociálních sítích s tipy na workshopy a společné akce, včetně těch na design a šití. Hledejte tedy nové zdroje inspirace, snažte se díky nim v činnosti zdokonalovat a sdílejte své zkušenosti a zážitky s rodinou, přáteli a třeba i se světem internetu, když budete chtít.

A až se svému šití, stříhání, háčkování, paličkování či jinému koníčku budete věnovat, zkuste u toho nemyslet právě na každodenní starosti. Netvořte program na víkend, nepřehrávejte si v hlavě poslední hádku s tchyní, nesestavujte nákupní seznam. Plně se ponořte do svých vlastních pohybů a sledujte, co vaše šikovné ruce dovedou. Zapojte smysly, vnímejte barvy příze a látek, jejich vzory, vůni, jemnost a strukturu všeho, čeho se dotýkáte. Až se vaše smysly nabaží, zapojte k nim ještě fantazii a představujte si, jak ty šaty budou skvěle vypadat na modelce, jak bude ta šála kamarádce slušet a jak se ta krajka bude vyjímat na svatebních šatech. Ve vaší fantazii je vše dovoleno. Vše, co vás baví a naplňuje.